Nová práce

Pondělí 21.1.

Vítek hledá práci, ale neúspěšně, nikdo na rozeslané e-maily nereaguje. Firmy nejsou na adresách, které mají uvedené na internetu. Já mám dva klienty.

Úterý 22.1. 

Vítek přes den opět hledá práce a posílá životopisy. Bez reakce. Odpoledne jsme domluvení s Veronikou – handpoke tatérkou – že si zajdeme na pivo. Kupujeme piva a vyzvedáváme Veroniku doma. Ukazuje nám pokoj, který si s přítelem Petrem pronajali. Je prostorný, ale prý dost temný. Uvažují o stěhování, pokud se naskytne něco lepšího. Petr je v práci a tak s pivem na pláž vyrážíme ve třech. Sedíme a povídáme o všem možném… Našich pracech v ČR, cestování, šnorchlování, surfování, prvních dojmech ze Zélandu, také hodně mluvíme o tetování….Okolo desáté se přesouváme na zápraží domu, kde bydlí Veronika s Petrem, na pláži je nám už zima. Okolo jedenácté se vydáváme hledat místo na spaní. Chtěli jsme zaparkovat předtím na místě poblíž pláže, ale už bylo obsazené. Na Zélandu se smí řídit po asi jednom pivu. Měli jsme trochu víc (ale malých, piva jsou tu buď 330ml, nebo 250ml). Trneme, aby nás ještě nestavěla policie. Už chceme být v parku, kde máme v plánu přespat. Přijedeme však na začátek a zjistíme, že místo je zavřené závotou. Parky se tu zavírají po deváté večer. Další místo tedy rovnou odpískáváme a i přes vypitá piva musíme jet ještě dál. Je pozdě a většina míst je už dávno plná. Nakonec – naprosto nečekaně – objevujeme místo poblíž centra Taurangy v Memorial parku.

Středa 23.1.

Vítek objíždí provozovny firem, které ho zaujaly. Buď na místě nikdo není, nebo tam dokonce nesídlí ani firma. Vypadá to, že lidé často jen náhodně zapíchnou bod do mapy.  Na oběd jdeme do sushi, chodím sem poměrně často. Se slečnou za pultem  sem tam prohodíme pár slov. Je z Korei a pro NZ si zvolila jméno Grace. Mnoho Asiatů si po příjezdu sem dá nějaké anglické jméno. Ve skutečnosti se Grace jmenuje Hoosok Li (ve znacích je to jistě jinak, ale takhle by to šlo asi zapsat latinkou). Odpoledne, po mojí práci, jedeme ke Kumarovi, který chce s Vítkem vyřídit ještě nějaké papíry ohledně práce. Nakonec se ukáže, že chtěl Vítkovi dát cash nějaké peníze navíc a posedět s námi. Je to moc příjemné, nabídne nám pivo a víno a jeho žena nám donese výborné křupavé placky s římským kmínem. Později dostaneme ještě silně kořeněnou zeleninovou směs se špenátem. Vše je moc dobré.

853A1776-0345-4F5A-9B47-F9098263660E

Kumar vypráví o všem možném. Hodně mluví o tom, že není zdravé být ve stresu. Na sadu má raději málo lidí a přijímá jen ty s dobrým srdcem. Kdykoliv budeme prý něco potřebovat, máme se ozvat. A kdybychom byli náhodou v Nepálu, máme se také ozvat, má tam spoustu známých. Při odchodu se ptáme na keře, obklopující Kumarův dům. Nádherně voní a kvetou. Vůně je něco mezi bazalkou a hřebíčkem. Zkoumali jsme je tu i minule. Kumar říká, že je to Tulsi, posvátná bazalka. Prý stačí si dát listy byliny do čisté vody a je to všelék. Běžně doroste jako malý keřík, kolem jejich domu je však porost několikametrový, Kumar říká, že takhle vypěstovat je dovedla jeho žena.

6516C7AD-A7CD-45ED-8BAD-55ADE890C5D5

Odjíždíme navečer a hledáme místo na spaní.

Čtvrtek 24.1.

Všichni kolegové odlétají na tetovancí konvenci v Christchurch. Ve studiu jsem jen s Klárkou a na chvíli se staví i Pepa. Dnes máme české studio. Den je klidný. Vítkovi na rozeslané maily stále nikdo neodpověděl.

Pátek 25.1.

Pepa tetuje Míru, Čecha, krerý žije v Tauranze. Já mám během dne několik menších tetování. Na oběd se potkávám s Vítkem na sushi. Po chvíli se k nám přidá i Pepa s Mírou. Povídáme o všem možném, Míra se jeví jako moc fajn člověk. Líčí nám, že na začátku také žili v autě. Jeden den jim celé auto shořelo, zachránili jen pár věcí. Odpoledne za ním, k nám do studia, příjde jeho žena Ája. Má modré a fialové vlasy, je hodně usměvavá a milá. Dívá se na moje návrhy a líbí se jí. Bere si na mě kontakt, že se ozve ohledně tetování. Mám velkou radost! Konečně natrefuju na někoho se stejným pohledem na věc. Než odejdu z práce, pozve Pepa mě i Vítka na zítřejší výlet lodí. Jedeme přespat do přístavu Sulfur point, abychom to ráno měli blízko a nemuseli vstávat tak brzy. Později večer volá Pepa a prosí, zda bych nemohla ještě zajet do studia a dovést mu něco, co tam zapomněl. Jedeme do studia a pak k Pepovi. Pomůžeme mu nachystat věci na loď a povídáme do pozdního večera, spíme u nich.

Sobota 26.1. 

Ráno se nás sejde na lodi pět, všichni Češi. Pepa, Vítek, já, dále Jirka, manžel Klárky od nás z práce a potom Ludvík, který žije tady v Tauranze s manželkou Káčou, která má každým dnem porodit jejich první dítě. Cestou několikrát zastavujeme a nahazujeme pruty z lodi, neúspěšně. Já zkouším poprvé v životě rybařit. Trnu ale, co budu dělat, kdyby ryba náhodou zabrala. Nedovedu si představit, vyprošťovat jí háček z pusy. Naštěstí nezabere. Potom plujeme dál, na dohled od Motiti Island. Oblékáme neopreny a jdeme do vody. Je daleko teplejší než naposledy, kdy jsme byli na lodi. Pepa říká, že tady bývají někdy vidět rejnoci. Přála bych si ho vidět! Šnorchluju poměrně dlouho, dno je blízko a vidím spletité rostliny a mezi nimi sem tam krásné perleťové mušle paua. Pro jednu se chci potopit, ale nepren mě silně drží na hladině. Pozoruji také ryby, fialově pruhované, také spoustu medůzek. Najednou pode mnou vypluje rejnok, je tmavý a krásný, rozpětí má asi jak já ruce. Letí vodou a jako obrovský pták mává křídly. Plavu nad ním a několik desítek metrů ho následuju… potom párkrát mávne křídly a je pryč. Vracím se na loď a nadšeně vyprávím o rejnokovi. Pepa ho viděl také. Zůstávám na lodi a po chvíli se vrací i Luděk, vypráví, že viděl chobotnici, která měnila barvy. Okolo lodi plavou dva rejnoci, přes čistou vodu jsou krásně vidět i z paluby. Pozorujeme je, jsou nádherní. Loď dnes docela hodně houpe, není nám moc dobře, po chvíli Luděk zvrací z paluby.  Vítek sedí se zavřenýma očima. Já ležím na zádech a snažím se nevnímat neustálé houpání.  Do podpalubí se vůbec nedá jít, tam je houpavý pocit ještě intenzivnější. Po chvíli se vrací z vody Pepa s harpunou a rybami. Ulovil i King fish. Nakonec se vrací Jirka, na harpuně má několik ryb, taky Leather jacket fish. Její šupiny opravdu vypadají jako hadí kůže.

Vracíme se zpět na břeh. Cestou je nám stále zle, ale je to trochu lepší než když jsme stáli. V přístavu loď umyjeme a jedeme všichni k Pepovi. Pomůžeme mu celou loď ještě důkladně očistit sladkou vodou a vapkou. Pereme a myjeme také všechno ostatní, co přišlo do styku se slanou vodou. Harpuny, neopreny, ploutve, brýle, šnorchly… S ostatními si dáme ještě kávu a navečer odjíždíme a hledáme místo na spaní. 

Neděle 27.1.

Dopoledne pereme a zařizujeme věci, které jsou třeba. Odpoledne jedeme na výlet do nedalekého parku Mc Larren Falls. Je to areál s vodními plochami s množstvím vodních ptáků. Je tu spousta kachen, ale i černé labutě s „kudrnatým“ peřím, nebo drobní černí ptáci s bílou hlavou a zobákem, kteří vydrží velmi dlouho plavat pod vodou. Součástí je i placený kemp. Zvažujeme v něm zůstat přes noc, ale nakonec jedeme ještě navečer zpět do Taurangy.

Večer nám píše Ája s Mírou, jestli s nimi nechceme kempovat, jsou v Mc Larren. Píšeme jim, že jsme tam zrovna byli, ale už nejsme. Parkujeme v Memorial Parku. Po večeři se jdeme projít do města a zjistit, co je na druhé straně mostu, který vede přes moře. Je trovna odliv, tak jdeme mořem a máme možnost prohlédnout si zahrady a krásné zadní trakty domů, které se svažují k moři. Jinak je známe z druhé strany, z ulice. Když přicházíme k mostu, vidíme na nejvyšší traverze sedět několik maorských kluků. Hecují se, kdo z mostu skočí do moře. Most je dost vysoký, je to jistě tak 6 metrů. Nakonec dva skáčou, ostatní jen přihlížejí. Mají několik kolemjdoucích diváků, což je očividně těší.

Procházíme pod nimi po mostě a dostaneme se do zapadlé části Taurangy. Pár domů a nějaké pozemky, sem tam karavan. Vrátíme se zpět do města, zkoušíme volat do Vísky, ale neúspěšně. Je těžké se sejít na hovor kvůli velkému časovému posunu. Vracíme se tedy k autu a jdeme spát.

Pondělí 28.1. 

V práci tetuju příjemného Švýcara. Jeho první tetování, kapradina. Na recepci mu říkám cenu a dává mi víc, odmítám, ale říká, že to byl super zážitek a tak mi chce dát ještě dýško. To je milé a překvapivé. Odpoledne přejíždíme a na rychlostní silnici potkáváme auto, s překvapením čtu na logu  „Kiwi czech painting“ říkám to Vítkovi. Přidá plyn a auto dojedeme, za jízdy opíšu ještě kontaktní e-mail. Dnes večer jsme pozvaní k Áje a Mírovi na večeři. Nakoupíme ovoce, zeleninu a pivo. Bydlí v cihlovém domku, ve čtvrti Judea. Vypadá to tam celkem idylicky. Dozvídáme se ale různé dramatické příhody ze sousedství, hádky, bitky, policie, drogy. Drogová závislost je tady překvapivě velmi rozšířená, hodně lidí užívá crack. Často i rodiče dětí. Často lidé v těchto stavech řídí…. Zéland je také jedna ze zemí s nejvyšším počtem sebevražd. Tomu moc nerozumíme, krásná příroda, usměvaví lidé, hodně slunce…

U Áji a Míry je příjemně, mají rok a půl starého syna Sebíka. Jíme na terase, povídáme si, hrajeme si se Sebíkem. Jsou moc fajn, vyprávíme si o Zélandu i o Praze, kde bydleli v komunitě Salé na Žižkově. Ája ji zakládala. Tady na Zélandu jsou asi třetím rokem, mezitím ale byli na nějkaou dobu i zpět v ČR. Vypráví o narození Sebastiana, podle maorské tradice mu Míra vyrobil provázek na pupeční šňůru a také hliněnou nádobu na placentu. Z jejich vyprávění vše působí uvolněněji a méně „lékařsky“ než jak je to v ČR. Spíme v autě u nich na zahradě. 

Úterý 29.1.

Ráno se společně nasnídáme a já jdu do práce. Vítek píše mail ohledně práce do malířské firmy, jejíž auto jsme potkali včera. Jdeme společně na oběd. Odpoledne mě Vítek vyzvedává a říká, že zítra jde poprvé na zkoušku do nové práce. Máme z toho radost! Firmu má Čech Honza, který tu žije už několik let. Teď mají zakázku v Katikati, což je asi půl hodiny od Taurangy. 

Středa 30.1.

Vítek je první den v nové práci.

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s